Formální přistoupení obou severských zemí do NATO se protáhne na měsíce, hlavně kvůli předepsané ratifikaci ve všech členských státech. Finsko a Švédsko ale dostaly bezpečnostní záruky v předstihu.
Ve finských prezidentských volbách zvítězil Alexander Stubb. Zemi, která sdílí 1300 kilometrů dlouhou hranici s Ruskem, pod jeho vedením čeká těsnější spolupráce se Západem, říká finský politolog Markus Kröger.
Podle hlavního poradce tureckého prezidenta je nepravděpodobné, že by Ankara hlasovala o vstupu Finska a Švédska do NATO dřív, než se v zemi uskuteční všeobecné volby. Konat se mají na přelomu května a června tohoto roku.
Prezident Miloš Zeman ve středu podepsal ratifikační listiny ke vstupu Finska a Švédska do Severoatlantické aliance. Přistoupení už v předchozích týdnech odsouhlasili poslanci a senátoři.
Vláda ve středu řešila postoupení protokolů o přístupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance (NATO) k ratifikaci do parlamentu. Dolní komora by ji měla mít na programu koncem prázdnin.
Skandinávské země se pro vstup do Severoatlantické aliance rozhodly v reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině. Podle generálního tajemníka NATO jde o historický okamžik.
„Přijali rozhodnutí, učinili závazek nenapadat sousedy, což dělají, a vést pravidelné konzultace s NATO, což nedělají,“ zdůvodnil náměstek generálního tajemníka NATO Mircea Geoana, proč se aliance necítí vázaná dohodou s Ruskem.
Formální přistoupení obou severských zemí do NATO se protáhne na měsíce, hlavně kvůli předepsané ratifikaci ve všech členských státech. Finsko a Švédsko ale dostaly bezpečnostní záruky v předstihu.
Očekávané připojení Švédska a Finska k Severoatlantické alianci by změnilo bezpečnostní architekturu severní Evropy na úkor ruských zájmů. NATO by posílilo o pokročilé vojenské technologie.
Ve Finsku se stále hlasitěji mluví o možnosti vstupu do Severoatlantické aliance. Zemi zneklidňuje situace na ukrajinsko-ruských hranicích a také varování Moskvy namířené proti Finsku a sousednímu Švédsku ohledně členství v NATO.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg mluvil už v úterý o brzkém svolání Rady NATO-Rusko kvůli napětí na ukrajinských hranicích. Rozhovory ale podle něj musí být smysluplné a brát v potaz zájmy Kyjeva.