ANALÝZA. Rusko čekají v březnu prezidentské volby. Ačkoliv Vladimir Putin dosud neohlásil kandidaturu, už se čile pracuje na tom, aby v čele země stál i dalších šest let.
Čtvrteční použití nové balistické střely Orešnik bylo podle Kremlu odpovědí na „bezohledná rozhodnutí“ západních zemí dodávat zbraně Kyjevu. Nyní Rusko oznámilo zahájení její sériové výroby.
Moskva má podmínky pro Putinovu cestu do Ankary. Chce letět pouze za přítomnosti ruských stíhaček, odmítá bydlet v americkém hotelu a vadí i turecký bankovní systém.
ANALÝZA. Nové prognózy ukazují, že krize je ještě mnohem hlubší, než Putinův režim čekal. A to i kvůli jím vyvolané válce na Ukrajině. Stárnutí populace a klesající počet obyvatel dlouhodobě podkopávají Rusku výhledy do budoucna.
Vladimir Putin se bude opět ucházet o post ruského prezidenta. U moci je už více než 23 let. V lednu 2021 podepsal zákon, který mu umožňuje kandidovat na post hlavy státu ještě dvakrát.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov jasně řekl, o jaká ukrajinská území má Kreml zájem. Jde o všechny regiony, které teď zcela nebo částečně kontroluje.
Po zahájení invaze na Ukrajinu opustily Rusko desítky tisíc IT odborníků. Oficiální ruská místa ale tvrdí, že mnozí emigranti se příliš dobře neuchytili.
AKTUALIZUJEME. Putin v novoročním projevu řekl, že letošek byl plný událostí klíčových pro budoucnost Ruska i světa. Pravda je podle něj na straně Ruska. Jeho vojska dnes mezitím útočí na civilní cíle v Kyjevě a po celé Ukrajině.
Ruský prezident podepsal průlomový dekret, který umožňuje cizincům sloužit v ruské armádě. Existují přitom důkazy, že za Rusko bojovali už dřív. Aktuálně po Kremlu žádá Zambie, aby vysvětlil, jak mohl ve válce padnout její občan.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov a ministr zahraničí Sergej Lavrov reagovali na projev Volodymyra Zelenského na summitu G20. Ukrajinský prezident řekl, že válka musí skončit, ale Rusku se nedá důvěřovat.
Ruské pozastavení účasti na dohodě o vývozu obilí představuje riziko zhoršení potravinové krize, tvrdí Západ. Turecko a OSN, které se na jejím zprostředkování podílely, nyní vyjednávají s oběma stranami o obnovení.
Kreml po skončení referend slíbil, že brzy podnikne kroky k připojení okupovaných regionů na Ukrajině k Rusku. Teď potvrdil, že v pátek prezident Vladimir Putin podepíše příslušné dekrety.
Slibované „přátelství bez hranic“ Ruska a Číny válka testuje na všech frontách. Papírově možná mělo jít o rovnocennou dohodu, v praxi je však zjevné, kdo má navrch, říká pro SZ odborník.
Rusko podle agentury AP zablokovalo schválení závěrečného dokumentu konference států, které jsou signatáři Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT). Vadily mu zřejmě zmínky o situaci v Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině.
Rusko má dlouhodobě problémy s nedostatkem personálu na ukrajinské frontě, přesto se pravděpodobně z politických důvodů zdráhá vyhlásit mobilizaci. Putin tak rozhodl o zvětšení armády poprvé od roku 2017.
Rusko očekává dlouhý konflikt s Ukrajinou, prohlásil stálý představitel Ruska při OSN Gennadij Gatilov. Zároveň obvinil Západ, že brání diplomatickému řešení války.
Ministr zahraničí Jakub Kulhánek vyzval Rusko, aby umožnilo návrat českých diplomatů do Moskvy. Kreml v první reakci požadavek odmítl. Postoj může přehodnotit do čtvrtečního poledne.
Rusko a Spojené státy se v úterý dohodly na prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní Nový START a obě strany si vyměnily příslušné diplomatické nóty.
Vladimir Putin v čele Ruska až do roku 2036. O tom, ale také o dalších ústavních změnách se rozhodlo v celostátním referendu. O co všechno v hlasování šlo a jakou roli Putin v dnešním Rusku má?