Prezident Tomáš Garrigue Masaryk dokončil před 100 lety sérii státních návštěv ve spojeneckých zemích. Po Francii a Belgii navštívil také Londýn, kde se setkal s králem Jiřím V.
Před 100 lety schválilo Národní shromáždění zákon, který určil podobu nových symbolů samostatné Československé republiky - vlajky, státního znaku a standarty prezidenta republiky. A zatímco znak i prezidentská standarta se v dalších…
Jak už to tak bývá u slavných a výjimečných osobností, které „pohnuly kolem dějin“, na jejich původu i osudu se rády hledají všemožné výjimečnosti či pikanterie. Jednou z nich je tvrzení, že Tomáš Garrigue Masaryk měl ke svému rodišti,…
Alexandr Vasiljevič Kolčak byl ruským admirálem. Proslavil se jako jeden z hlavních vůdců boje proti bolševické vládě. Nepřátelům ho vydali na začátku roku 1920 českoslovenští legionáři. Popraven byl 7. února 1920.
V polovině listopadu 1919 se československý legionář Radola Gajda pokusil obsadit ruský Vladivostok. Jeden z někdejších velitelů našich legií v Rusku se tak vzbouřil proti svému chlebodárci, bílému admirálu Kolčakovi.
V Lidových novinách se před 100 lety objevila stručná zpráva, že prezident Tomáš Garrigue Masaryk ratifikoval za Československo 8. listopadu 1919 pařížskou mírovou smlouvu.
Vzhled prvních československých bankovek nominálních hodnot 10, 20, 100 a 500 korun, které byly vydány 15. dubna 1919, navrhl malíř Alfons Mucha. Ostatní bankovky v hodnotách 1, 5, 50, 1000 a 5000 korun byly následně vydávány podle návrhů…
14. října 1918 se odehrály dvě události důležité pro rozpad Rakouska-Uherska a vznik Československé republiky. Vyhlášení prozatímní československé vlády v Paříži a generální stávka v českých zemích a na Moravě.
Přesně před 70 lety, 3. září 1948, zemřel druhý československý prezident Edvard Beneš. Tem patřil k nejvýznamnějším i nejdiskutovanějším českým státníkům minulého století. Politik a diplomat, jenž se zasloužil o vznik Československa v roce…
Sobota 29. července 1918 byla jedním ze zásadních dnů pro budoucí vznik Československa. Československou národní radu totiž oficiálně uznala první spojenecká země, Francie.
Čeští a slovenští politici začali v roce 1918 získávat podporu tehdejších světových velmocí ve snaze o národní sebeurčení. 29. června zveřejnila Francie nótu, ve které prohlásila práva českého a slovenského národa na samostatnost a uznala…
Českoslovenští legionáři v Itálii se před 100 lety radovali z prvního vítězství. Jejich účast v bojích na řece Piavě po boku spojenců skončila porážkou rakousko-uherské armády. I v ní ale bojovali Češi a Slováci.
Československá národní rada zahájila svou činnost 14. května 1916. Tento reprezentativní orgán zahraničního odboje byl nakonec v červnu 1918, přesně před 100 lety, uznán Francií.
Po vítězstvích u Bezenčuku a u Lipjag obsadila Penzenská skupina 8. června 1918 Samaru, kde místní obyvatelstvo připravilo Čechoslovákům nadšené uvítání. Ve městě vznikla ruská demokratická vláda (KOMUČ) a začala se formovat ruská…
Před 100 lety, na konci května 1918, se situace Československých legií v Rusku začala prudce zhoršovat. Zároveň ale začala i jejich „hvězdná hodina". Přibývalo útoků bolševických jednotek ze zálohy po celé trase Transsibiřské magistrály,…
Ve chvíli, kdy před 100 lety založili naši legionáři v Rusku samostatný armádní sbor, stálo v jeho řadách připravených více než čtyřicet tisíc českých a slovenských vojáků. Československá střelecká brigáda byla nejprve doplněna na divizi,…