Putin na poradě s vojenskými veliteli prohlásil, že ukrajinské síly ustupují. Jeho výrok nelze potvrdit, píší tiskové agentury. Rusko i Ukrajina stále hlásí dobytí nových oblastí.

Útok ukrajinské tajné služby na ruskou nákladní loď s municí proběhl jen několik hodin před setkáním prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Zasažený přístav Olja je důležitý logistický bod pro dodávky vojenského materiálu.

USA a Rusko připravují dohodu o příměří na Ukrajině, která stvrdí ruské teritoriální zisky. Putin chce kontrolu nad celým Donbasem.

Protivzdušná obrana Ruska sestřelila desítky ukrajinských bezpilotních letounů v různých oblastech země. Dva z nich zneškodnila v blízkosti druhého největšího města, Petrohradu.

Situace si podle mluvčího Dmitrije Peskova schůzku Vladimira Putina s Donaldem Trumpem vyžaduje. Nic konkrétního však ohledně schůzky domluveno není. Putin také volal s Módím, odsoudil útok v Kašmíru a přijal pozvání do Indie.

Ústřední vojenská komise vládnoucí Dělnické strany KLDR uvedla, že vůdce Kim Čong-un rozhodl o nasazení vojáků na straně Ruska na základě smlouvy o komplexním strategickém partnerství, kterou loni podepsal s Putinem.

Americký prezident Trump podle agentury AFP řekl, že se domnívá, že USA mají s Ruskem dohodu o ukončení války na Ukrajině. Nyní zbývá uzavřít dohodu i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, dodal Trump.

Oběti ani jedna ze stran konfliktu nehlásí. Nejvíce útoků se ukrajinskými drony odehrálo v Saratovské oblasi a městě Engels.

Výměnu zajatců podle Moskvy i Kyjeva pomohly zprostředkovat Spojené arabské emiráty, podobně jako červnovou výměnu 90 zajatců z každé strany.

Rusko na Ukrajinu vypálilo střely Iskander, které měly sestřelit dva systémy protivzdušné obrany Patriot. Kyjev zase hlásí zničení třinácti ruských dronů. Informace nelze bezprostředně ověřit.

Kreml obvinil USA, že nesou zodpovědnost za smrt žen a dětí v Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou. Rusko rozhořčeně reaguje na rozhodnutí, kterým Západ povoluje Ukrajině použít jím dodané zbraně k útokům na ruské území.

V rozhovoru s kontroverzním americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem prezident Putin uvedl, že strategická porážka Ruska ve válce na Ukrajině je nemožná. Mluvil také o tom, že Moskva nemá zájem napadnout Polsko ani Pobaltí.

Moskva svolala mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN, Kyjev volá po mezinárodním vyšetřování. Přesvědčivé důkazy o pádu ruského letadla v Bělgorodské oblasti zatím nepředložila ani jedna strana.

Vánoční strom navzdory pokračující válce prozářil centrum Kyjeva. Letošní Vánoce Ukrajinci poprvé oficiálně oslaví stejně jako na Západě podle gregoriánského kalendáře už 25. prosince.

Válka zamrzla a nikdo teď nemá kapacitu na útok, řekl v rozhovoru pro BBC šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov. Rusové se mezitím seskupují v Luhansku, podle amerického Institutu pro studium války možná právě k útoku.

Ruský prezident podepsal průlomový dekret, který umožňuje cizincům sloužit v ruské armádě. Existují přitom důkazy, že za Rusko bojovali už dřív. Aktuálně po Kremlu žádá Zambie, aby vysvětlil, jak mohl ve válce padnout její občan.

Ukrajina kritizuje Rusko z porušování dohody o vývozu ukrajinského obilí z léta tohoto roku. O jejím prodloužení se bude brzy jednat. Do budoucích rozhovorů může promluvit i problém íránských dronů.

Potopení ruského křižníku Moskva jen jako pomyslný vrchol ledovce ruských ztrát na Ukrajině, které každým dnem rostou. Ruská armáda podle Ukrajiny i nezávislých pozorovatelů ztratila například téměř tři tisíce obrněných vozidel.

Ukrajinské ministerstvo pro digitální transformaci viní z pátečních hackerských útoků Rusko a potvrdilo, že má pro to důkazy. Kreml vinu vytrvale odmítá.

Vladimir Putin v čele Ruska až do roku 2036. O tom, ale také o dalších ústavních změnách se rozhodlo v celostátním referendu. O co všechno v hlasování šlo a jakou roli Putin v dnešním Rusku má?